Úvod > Články > Napsali o nás > Když si bankovky postaví hlavu
Když si bankovky postaví hlavu
Pro slavnostní večer ke Dni české státnosti na Nové scéně Národního divadla připravilo inscenaci brněnské HaDivadlo. Nejdříve tedy v Praze, krátce nato i v Brně představilo inscenaci textu brněnské autorky Anny Saavedry Česká měna.
Nepražanům bylo dopřáno sledovat uvedení inscenace na Nové scéně na druhém programu České televize. Zážitek z přenosu byl poznamenán oficialitou a televizním zploštěním. Televizní divák byl vystaven nejdříve pohledu na publikum vstřebávající projev ministra Jiřího Bessera, samotné inscenaci pak kamery jako vždy ubraly na životnosti a energii. Po zhlédnutí malé části přenosu proto bylo brněnské uvedení příjemným překvapením. Byť i v Brně zůstaly na inscenaci patrné rysy doprovodného programu k oslavě státního svátku. Text absolventky dramaturgie a členky několika brněnských divadelních seskupení Anny Saavedry přivádí na scénu postavy vyobrazené na současných českých bankovkách: Tomáše Garrigua Masaryka, Karla IV., Františka Palackého, Přemysla Otakara I., Jana Amose Komenského, Boženu Němcovou, Emu Destinnovou a sv. Anežku Českou. Saavedra pracuje s citacemi i anekdoticky konstruuje možná setkání těchto historických postav. Páteří inscenace je jejich několik rozprav, vedených vždy na malém posuvném jevišti uprostřed scény. Tvářím z bankovek a našich dějin předkládá dramatička k diskusi témata, jejichž rozřešení jsou sice trochu předvídatelná (postavy například rokují o názvu českého platidla nebo - jak jinak - o pravosti Rukopisů), humor textu je ale jemný a inteligentní.
Voiceband na scéně
Inscenace Mariána Amslera je nejvíce postavená na slově a hercích, výtvarné řešení je jednoduché, v zadní části scény velký kříž, z boku stěna s Tomanovou svatováclavskou básní Září. Postavy jsou, ač bez vysloveně historizujících kostýmů, vizuálně poměrně popisné, bez výraznější výtvarné nadsázky nebo zkratky. Pouze v závěru je do přízračnější roviny posunou použité zvířecí masky. Herecky je inscenace vyvážená, všichni umí podtrhnout jemnou nadsázku, s níž jsou vykresleny jejich postavy (Kamila Kalousová, Sára Venclovská, Martin Siničák, Jan Grundman a další). Kromě hudebního zarámování Mou vlastí inscenaci člení a rytmizují projekce na pozadí scény. Ty nejsou nijak nápadité (například detaily bankovek), jen oddělují jednotlivé obrazy. Mnohem zajímavější je voicebandový rámec inscenace (ÚstaF/Voiceband.cz). ÚstaF se věnuje voicebandu pod vedením Zdeňka Šturmy už čtrnáct let a jeho provedení takových kusů jako básně Čechové jsou národ dobrý nebo Masarykovské písně Ach synku, synku skandované pozpátku nejen formálně pozvedlo inscenaci, ale i pomohlo lépe balancovat na ostří oslavy a ironizace národních témat. Od lehkého humoru dospěje inscenace v závěru k vážnější poloze.
Za doprovodu Smetanova Tábora rozkrývají postavy vlastní i národní temnoty. Na závěr odjedou naloženy v nákupních vozících - obrazy z bankovek i předměty komerčního zploštění.
Pokud inscenace vznikla na objednávku k státnímu svátku, můžeme mluvit o zdařile zpracované zakázce. Jako nezávislému autorskému počinu by jí ale chybělo skutečné téma. Protože koktejl citací, asociací a anekdot s historickými postavami má sice lehkost a vtip, ne však ambice něco zásadnějšího sdělit, i přes mírně moralizující závěr.
Anna Saavedra:
Česká měna
Režie: Marián Amsler
Dramaturgie: Anna Saavedra a Jan Havlice
Scéna: Jan Polívka a Marián Amsler
Kostýmy: Marie Mukařovská
Hudba: Bedřich Smetana a Ivan Acher
Projekce: Ivan Acher
Premiéra 28. září 2011 na Nové scéně ND v Praze a 30. září 2011 v HaDivadle
Autor: Kateřina Slámová Bartošová Čas vydání: 15:40 13.05.2012