Jediný a jedinečný voicebandový soubor
se vrací s tím nejlepším,
co kdy stvořil!

Úvod > Články > Napsali o nás > Zdeňku Šturmovi a všem malým Radkům...

Zdeňku Šturmovi a všem malým Radkům...

A bylo slovo. A byla tma, která zabila předešlou realitu. A obrys muže v kápi… zaklínač… rozhrnul masivní železná vrata. Byly strženy hranice prostoru a v rudě ozářené mlze stanuly siluety, snad stromů v lese? První slova, první údery kotlů, hřmotně znějící hlasy vystupují v průvodu zpoza vrat, jejichž variací 'Zaklínám, zaklínám les...' samotné stromoví ožilo. A byl bál a byl černočervený, červenočerný.


Zdeňku, mrzí mne, že jsem nestihl premiéru. Nikoli z důvodu, že bych snad doufal, že byla lepší než repríza 21.11., ale směl bych viděl představení dvakrát. Zdeňku, když stojíš před diváky, vzpomíná malý Radek (Malý?), nebo (malý?) Zdeněk Šturma? Promluvy byly velkou-malou zbraní. Téměř autentické, nestylizované a vypovídající o věcech, co se, doufám, staly, a před divákem se opět retrospektivně odehrávají. A byl zakletý vypravěč a byl zakletý soubor. A byl zakletý divák.

Recitace, na jejíž pestrosti voiceband stojí, byla výborná. Jak nápadem, tak provedením. Byl jsem překvapen, co vše se s „pouhou“ básní dá zvukově provést. Těžká a neohrabaná monotónnost, které jsem se obával, se nedostavila. Barvité melodie a herecké instalace utvářely křížem krážem různé nálady a recitace se obměňovala i drobnými detaily. Žádné hlasivky nezůstaly stranou. Na jevišti vznikl bálu podobný chaos slov a projevů, které nejen zdánlivě připomínaly bál. Zklamal mě pokus o rap, který pošpinil celkovou hudební čistotu a profesionalitu představení. I když se v podstatě jedná o žánr mezi recitací a hudbou, příště ale jinak, účelněji.

Texty byly hravé a snadno pochopitelné, ale obsahově hluboké a otvíraly bránu k další osobní představivosti. Po představení jsem Ti psal zprávu, v níž opakuji pro mě nejsilnější pasáže a věřím, že každý z diváků našel ve vašem představení kusy svého zapomenutého dětství, jelikož myslím, že ten text je tak nějak nás všech.

Co mi skutečně vadilo, byl potlesk po každém výstupu. Nevěděl jsem, jestli jsem na koncertě nebo v divadle, a aplaus narušoval celistvost představení.

Byl jsem potěšen, když jsem logo Ústaf-voiceband.cz viděl na rtech herců. Stylizované kostýmy byly výborně promyšleny s ohledem na celek. Černá jako podklad a červená jako doplňky a odlišující prvky jednotlivých postav. Snad jen přechody mohly být více divadelní.

Účinkující věděli, co po nich chceš, a přesnými pokyny jsi řídil celý soubor. Věc, která mi zpočátku připadala neproveditelná - a tedy to, že budeš stát k publiku zády- se ukázala jako nezbytná a zcela bezproblémová. Absolutní připravenost, nic nebylo ponecháno náhodě! Tak se podařilo utvořit kompaktní jevištní proces, při jehož sledování jsem se nemusel, ani nechtěl dívat na hodiny a počítat, kolik času asi ještě zbývá. Velmi zajímavá a funkční byla již naznačená dvojtvářnost, kterou jste Ty jako mluvčí, malý vzpomínající Radek, a celý soubor vytvořili. A tak došlo k onomu rozvolnění jinak mechanicky připraveného představení. Bipolarita vzpomínky a děje, který onu vzpomínku zobrazoval na jevišti. A návrat k babičce, obnažené splynutí souboru a dirigenta (přítomna a minula), na Dušičky? Paráda!

Zakleti přítomností maškarních postav, zakleti lesem, jeho náladou, jeho tvary a taji. Zakleti drobností velkých myšlenek a pocitů. Zakleti vzpomínkou, která se vrátila.

Co by způsobil posun „jevištního koncertu“ k inscenaci? Zanikla by výjimečnost, kterou se Ústaf-voiceband.cz bezpochyby vyčleňuje z ostatních divadelních těles? Nebo by vynikli jednotlivci s ryze hereckým talentem, kterých v představení nebylo málo, a celá anonymní struktura by se sesypala? Za sebe prosím o uchování jedinečnosti. Zaklínání malého Radka mě vede k myšlence, že Ústaf-voiceband.cz není jen historickým pozůstatkem práce E.F. Buriana. Soubor díky šarmantní dramaturgicko-hudební práci osobitě obohacuje termín voiceband a přetváří a upravuje, modernizuje a uceluje hmotu, na kterou je dobré do divadla zajít. Přeji Brnu spoustu repríz.

Ondřej Štefaňák

Autor: Ondřej Štefaňák Čas vydání: 23:56 24.12.2012