Napsali o nás

„Já mám slona pod postelí, nejí...jenom zelí..." V pasáži Alfa stojí na improvizovaném podiu skupinka mužů a žen v černobílých oblecích. Stáli tu již před půl rokem, kdy svou činnost po tříleté odmlce obnovil amatérský soubor pro voiceband ÚSTAF. Androgynní povaha souboru je zdůrazněna smísením generových prvků, přičemž mnozí muži deklamují v sukni, mnohé dívky či ženy v kalhotách.

Voiceband je velice složitý koncept jak hudebních, tak verbálních projevů, spojených do určitého koncertního stylu. Slovo vytváří nejenom smysl, ale i scénu. Slovo působí na fantazii diváka. Voiceband je nenotovaný, recitační sbor a má svou vlastní notaci. Práce se slovem a zdivadelněním slova, kterou Burian vypracoval, přičemž nevycházel pouze z okruhu české avantgardy, ale pracoval v rámci avantgardy evropské, byla v určité míře specifickou součástí práce většiny avantgardních režisérů.